Chameleoni z Gialovy, tajemní obyvatelé písečných pláží
Koupeme se v moři, nad hlavou máme nekonečné modré nebe, před sebou tyrkysovou zátoku. Pár kroků za našimi zády se táhnou zvlněné písečné duny porostlé hustými keři. Aniž o tom víme, právě odtud jsme pozorně sledováni. Ale nebojme se. Zvědavým pozorovatelem není úchylný voyer, ale někdo dočista jiný. Tvor tak bizarní, až je neskonale roztomilý. Každým okem kouká jinam, ocas stáčí do úhledné spirálky. Sám nespatřen, ví o každém našem kroku. Za miliony let, co chodí po planetě Zemi, moc dobře ví, že "vidět a být neviděn" je dokonalou strategií přežití.
Už víte? Samozřejmě. Oním tichým pozorovatelem není nikdo jiný, než chameleon.
Jakkoli považujeme chameleony za exotická stvoření, v Řecku žijí od nepaměti. Nejspíš zde byli dříve než hrdinové antických bájí. Psal o nich slavný Aristoteles, celou knihu jim věnoval Démokritos z Abdéry. Staří Řekové chameleonům přisuzovali spoustu magických až bizarních schopností.
Naše výprava nás zavede na jihozápad Peloponésu do okolí laguny Gialova. Leží jen pár kilometrů na sever od hezkého městečka Pylos, kde uzavírá zátoku Navarino. Oblast Gialovy byla hustě osídlená už v temném dávnověku. V její blízkosti se nacházejí trosky paláce nejstaršího účastníka Trojské války krále Nestora, jehož v Iliadě zmiňuje Homér. Nestorův palác je datován do 13. století př. Kr. Mnohem později, v r. 1827, vešla zátoka Navarino ve známost jako dějiště poslední námořní bitvy vedené výhradně plachetními loděmi.
Nás však do okolí Gialovy nepřivání historie, ale chameleoni. Druh, který pobřeží kolem laguny obývá, není původním obyvatelem, ale tolerovaným vetřelcem. Nejde o pro Řecko typického chameleona obecného (Chamaeleo chamaeleon), ale o uprchlíka z Afriky. Nezbeda, který se u Gialovy usadil, se jmenuje chameleon africký (Chamaeleo africanus).
Chameleon africký byl v Gialově poprvé identifikován v 90. letech 20. století. O výskytu chameleonů na Peloponésu se vědělo dlouho, ale byli mylně považováni za chameleony obecné. Dokud se jednoho dne nedostala do rukou německého herpetologa profesora Wolfganga Böhmeho fotografie jistého místního hoteliéra, jak pózuje s divoce žijícím chameleonem.
Pan profesor zkoukl fotku a nestačil se divit. Chameleon na fotce nebyl chameleon obecný, ale chameleon africký. Druh, který nemá v Evropě, co pohledávat. Kdy přesně se však na Peloponés dostal, je dodnes předmětem spekulací. Řecká herpetoložka Maria Dimaki sice podrobila genetický kód chameleonů z Gialovy pečlivému zkoumání, avšak potvrdila jen jednu věc: chameleon africký se na Peloponés dostal z okolí egyptské Alexandrie. Ovšem, kdy a jak se to stalo, vědí jen řečtí bohové.
Protože je však populace chameleona afrického na Peloponésu velmi stabilní a dokonce se u něj vyvinuly určité znaky odlišné od původních chameleonů afrických, je velmi pravděpodobné, že Gialovu obývá mnohem déle než od konce 20. století. Nejspíš už od starověku.
Jak se však malý chameleon na Peloponés dostal? Středozemní moře kraulem rozhodně nepřeplaval.
Otázka, která nás vrací zpět do Pylu. Dnešní turisty vyhledávané městečko, jehož romantický přístav střeží mohutná benátská pevnost, bylo ve starověku důležitým námořním uzlem. Přes Pylos proudilo z Alexandrie do Řecka exotické zboží. Život a obchodní ruch zde tepaly naplno. Právě na některé z lodí nejspíš připluli do Pylu také chameleoni.
Nevíme, jestli si je námořníci brali s sebou na lodě jako užitečné živé mucholapky nebo jako výstřední mazlíčky, ani zda chameleony vypustil do volné přírody člověk nebo utekli na svobodu sami. Jedno je však jisté, jsou zde a nedaří se jim špatně. Ovšem na růžích tak úplně ustláno také nemají.
Gialova a přilehlé pohádkově krásné pláže Divari, Romanos a Voidokilia každoročně čelí náporu tisíců turistů, kteří si úctou k přírodě dovolenou nekazí. Auta parkují hluboko v dunách, mezi keři se válí odpadky a není nouze ani o spoustu odpudivých exkrementů. U plážové kantýny duní hudba dnem i nocí.
Celá oblast je sice formálně zařazena do programu Natura 2000, což znamená, že jde o území chráněné za účelem zajištění dlouhodobého přežití nejcennějších a nejohroženějších druhů v Evropě, ale v praxi ochrana přírody ustupuje zájmům turistického ruchu.
V r. 2008 vznikla iniciativa zaměřená na ochranu chameleonů z Gialovy, ale celý projekt skončil jen o rok později nezdarem. Na vině byly jednak spory mezi samotnými ochránci, jednak fakt, že invazivní druh chameleona – i když obývá omezené území a žádnému místnímu druhu neškodí – nemá na ochranu nárok.
O vytvoření rezervace a zařazení chameleona afrického mezi chráněné druhy se zasazoval i profesor Böhme. Bohužel, nikdo jej nevyslyšel. Nic nebyl platný ani argument, že chameleon africký je na Peloponésu nejspíš od starověku, a tak může být považován za původní druh. Objeven byl až koncem 20. století, a tak zatímco se jeho příbuzný chameleon obecný těší v Řecku přísné ochraně, chameleon africký má prostě smůlu. O kom nepsal Aristoteles, ať si trhne nohou...
Ale chameleon si z bince na plážích jen málo dělá. Obývá husté keře a lidské hemžení je mu šumák. Naštěstí ani on koupání chtivé turisty v podstatě nezajímá. Není tak atraktivní, jako jiné druhy chameleonů, a tak má od lidí svatý pokoj. Nemluvě o tom, že jako správný chameleon miliony let piluje taktiku neviditelnosti. Proto, když přijedete do okolí Gialovy, je takřka jisté, že žádného chameleona nespatříte.
A jestli přece jen čirou náhodou nějakého chameleona potkáte, dopřejte mu klid. Rozhodně na něj nesahejte. Nechte ho sedět na větvi nebo jít vlastní cestou. Snad jen, kdyby se nešťastně připletl mezi auta, nabídněte mu větvičku a opatrně jej přeneste na nejbližší keř. Ale i v takovém případě se ho nedotýkejte. Kontakt s člověkem chameleona velmi stresuje. Nemá v povaze být mazlíkem. Je to divoký tvor s velmi specifickou povahou. Jen se dívejte a tiše obdivujte jeho neotřelou krásu. Chameleon vaši ohleduplnost více než ocení.
Užitečné informace:
Poloha: Řecko, jihozápadní Peloponés, Pylos - laguna Gialova
Měna: Euro
Doprava: letecky z Prahy do Kalamaty, cena letenky od 11 tis. Kč / osoba (mezipřistání Vídeň nebo Athény)
Doprava autem: autem z Kalamaty, 52 km po silnici E082 směr Pylos, před Pylem odbočit doprava na silnici EO9 směr Gialova, odtud nezpevněnou cestou na Ntivari Beach (GPS parkoviště 36.9556669N, 21.6885339E)
Vstupné: zdarma
Služby pro turisty: parkování zdarma, plážový bar, pouze u baru mobilní toalety
Autor: Eva