Co musíte vidět v Římě, část třetí: náměstí, fontány, muzea a jiné zajímavosti

V předchozích článcích jsme se věnovali památkám antického a křesťanského Říma. Nyní se podíváme na místa, která tak snadno "zaškatulkovat" nelze, a přece by neměla při návštěvě Říma uniknout naší pozornosti.

Kapitol

Piazza del Campidoglio, zastávka autobusu Piazza Venezia, linky č. 51, 60, 63 80, 83, 85, 118, 160, 170, 628, vstup volný; Kapitolská muzea (Musei Capitolini), vstup z náměstí Piazza del Campidoglio, otevřeno denně 9.30 - 19.30 hod., vstupné 15 € (platí do celého komplexu)

Kapitol je jedním se sedmi pahorků, na kterých byl Řím založen. Vypíná se nad Forem Romanem a sami Římané jej pokládali za centrum světa a symbol moci Římské říše. Postavili na Kapitolu obrovitý chrám zasvěcený nejvyššímu římskému bohu Jupiterovi. Chrám z r. 509 byl největším a nejkrásnějších chrámem starověkého Říma. Byl skoro tak velký, jako vzor všech antických chrámů, dokonalý Parthenon na athénské akropoli a Jupiterova socha byla ze zlata a slonoviny podobně, jako Feidiova socha vládce řeckých bohů Dia v Olympii.

Podle legendy byly na Kapitolu chovány posvátné husy bohyně Junony, které při nájezdu Galů r. 387 př. Kr. svým kejháním probudili dřímající římskou posádku a zachránili Kapitol před potupným dobytím.

Ačkoli má Kapitol kořeny v antickém Římě, ze starověkých památek zde dnes v podstatě nic nenajdeme. Jupiterův chrám doslova zmizel pod pozdější zástavbou a představu o jeho velikosti si tak můžeme udělat jen podle délky uličky Via del Tempio di Giove, která částečně kopíruje půdorys chrámu. Současnou renesanční podobu dal pahorku, který až do 16. století trestuhodně pustl, slavný Michelangelo Buonarotti. Hlavní náměstí Kapitolu Piazza del Campidoglio je koncipováno tak, by co nejlépe vynikla bronzová jezdecká socha císaře Marca Aurelia.

Na Kapitol vystoupáme z Piazza Venezia po širokém, pohodlném schodišti Cordonata, jehož vrcholek střeží sochy Dioskurů Castora a Polluxe. Dejme si pozor, abychom si schodiště Cordonata nespletli s Aracoelským schodištěm, které je hned vedle. Na rozdíl od pohodlné Cordonaty, 124 Aracoelských schodů je nejen velmi strmých, ale nedovede nás na Kapitol, nýbrž ke kostelu Santa Maria in Aracoeli, odkud se ale na vlastní Kapitol vůbec nedostaneme. Na druhou stranu, když už se tak stane, nezoufejme. Prohlédněme si hezký kostel a smiřme se s faktem, že nejsme ani první, ani poslední, kdo se nachytal.

Náměstí Piazza del Campidoglio obklopují tři paláce Palazzo Nuovo, Palazzo Conservatori a Palazzo Venezia, ve kterých sídlí proslulá Kapitolská muzea. Od dob renesance schraňují vzácné antické sochy a obrazy renesančních mistrů. Právě v Kapitolských muzeích můžete pohlédnout do tváří římských císařů, jejichž busty zde opatrují. V muzeu je také umístěna bronzová socha Kapitolské vlčice z počátku 5. stol. př. Kr., která kojí legendární zakladatele Říma Romula a Rema. Sošky dětí však byly k vlčici přidány až v 15. století. Zmenšená replika Kapitolské vlčice stojí na kamenném sloupu na Via di S. Pietro in Carcere.

Z náměstí Piazza del Campidoglio se po Kapitolu rozbíhají všemi směry křivolaké uličky, tu a tam přerušené strmými schodišti. Krásným místem jsou vyhlídky na Forum Romanum, z nichž jedna je v těsném sousedství monumentálního vítězného oblouku císaře Septimia Severa.

Půvabné jsou zejména večerní procházky po Kapitolu, kdy jsou ruiny Fora Romana hezky nasvícené. Zatímco přes den je Kapitol plný turistů, večer zde mnoho lidí kupodivu nepotkáte. Přitom právě večerní atmosféra je na Kapitolu velmi podmanivá.

Monumento nazionale a Vittorio Emanuele II (Památník Viktora Emanuela)

Piazza Venezia, zastávka autobusu Piazza Venezia, linky č. 51, 60, 63 80, 83, 85, 118, 160, 170, 628, otevřeno denně 9.30 - 19.30 hod., vstup volný, resp. 7 € výtah na vyhlídkovou terasu

Monumentální památník prvního krále sjednocené Itálie Viktora Emanuela II zabírá celý severní svah Kapitolu. Bílá budova, postavená na přelomu 19. a 20. století, je novoklasicistní kopií dávných římských monumentů. Dlužno však říct, že v tomto případě to stavitelé s velikostí poněkud přehnali. Výška 70 metrů spolehlivě předčí i největší antické stavby.

Možná máte jiný názor, ale na mě Památník Viktora Emanuela působí jako kýčovitá "obluda", která do jinak harmonického celku vůbec nezapadá. Vždyť památníku padla za oběť celá jedna starověká čtvrť, jež musela být zbourána. Nemluvě o tom, že při pohledu z Piazza Venezia budova zcela zakrývá Kapitol. Sami Italové mají k památníku dost rozporuplný vztah a dali mu posměšnou přezdívku "psací stroj".

Na druhou stranu, díky přemrštěné velikosti, je z památníku nádherný výhled na Řím, který byste si rozhodně neměli nechat ujít. Na vyhlídkovou terasu vás vyveze skleněný výtah. Z terasy máte celý Řím jako na dlani. A když vám v záběru navíc zapózuje mořský racek, možná aspoň na chvíli památníku odpustíte jeho nabubřelost.

Bocca della Verita neboli Ústa pravdy

Kostel Santa Marina in Cosmedin, Piazza della Bocca della Verita, zastávka autobusu Bocca della Verita, linky č. 44, 44F, 83, 170, 716, 781, otevřeno denně 9.30 - 18.00 hod. (v zimě do 17.00 hod.), vstup volný

Kdo se nevyfotil s rukou vsunutou do strašlivé kamenné huby zvané Ústa pravdy, ten v Římě nikdy nebyl. Aspoň tak lze soudit podle nekonečné fronty, jež k atrakci vede. Za vše může film Prázdniny v Římě, který zpopularizoval středověkou legendu. Ta praví, že strčí-li lhář ruku do Úst pravdy, bude mu ukousnuta. A teď si představte, že lidé jsou ochotni kvůli tomuto nesmyslu třeba hodinu čekat na plném slunci, než si mohou pořídit vytoužený snímek. Navíc, ani netuší, že ve skutečnosti nevkládají ruku do prastarého "detektoru lži", ale do krytu odpadní roury ze 4. století.

Ústa pravdy najdeme u vstupu do kostela Santa Maria in Cosmedin na starověkém Foru Borariu, dnes pojmenovaném po oblíbené kratochvíli Piazza della Bocca della Verita. Leží na opačné straně Kapitolu než Piazza Venezia, mezi pahorky Palatin a Aventin.

Nechcete-li marnit čas ve frontě, ale přece jen byste si Ústa pravdy rádi vyfotili, učiňte tak skrze mříž kostela a strkání ruky do odpadní roury oželte. I kdybyste lhali, jako když tiskne, kamenná huba vám ruku stejně neukousne. Ušetříte spoustu času, který můžete využít k prohlídce dvou malých starověkých chrámů na přilehlém Foru Borariu či nedalekého, taktéž antického, Marcellova divadla.

Fontana di Trevi

Piazza di Trevi, zastávka autobusu Corso/Minghetti, linky č. 62, 63, 83, 85, 160, 492, 628, pak cca 300 m po Via delle Muratte, vstup volný

Fontana di Trevi je nejkrásnější a nejznámější římskou fontánou. Proud vody v monumentální kašně je tak mocný, že jeho zvuk uslyšíte mnohem dříve, než spatříte samotnou fontánu. V porovnání s ostatními římskými památkami je Fontana di Trevi v podstatě "novostavbou". Vybudována byla v barokním stylu r. 1760 a oslavuje proudění vody do města. Obrovité fontáně, která tvoří celou čelní stěnu barokního paláce Palazzo Poli, dominuje socha pána moří Neptuna se dvěma Tritony s okřídlenými mořskými koňmi.

Fontana di Trevi stojí v místě, kde se v době antického Říma stýkaly tři vodní cesty (akvadukty). Odtud její název vycházející z výrazu tre vie, neboli tři cesty. Jeden z akvaduktů, Aqua Virgo, zásoboval vodou Agrippovy lázně na Martově poli nedaleko Pantheonu.

Bohužel právě proslulost Fontany di Trevi je také její bolestí. Dnem i nocí je obležena zástupy turistů, kteří se u fontány touží nejen vyfotit, ale hlavně vhodit do jejích vod minci, neboť kdo tak učiní, do Říma se určitě vrátí. Házení mincí do fontány je sice oficiálně zakázané, neboť ji poškozuje, na druhou stranu generuje městu Řím nemalé příjmy, pročež je tolerováno. Například v r. 2017 naházeli turisté do fontány 1,4 mil. euro, a tak mince létají do fontány jako zběsilé a policisté dělají, že nic nevidí.

Mimochodem, aby "kouzlo" fungovalo, musíte minci do fontány hodit určitým způsobem. Jakým? To vám neprozradíme, abychom vás nenaváděli k poškozování této úžasné památky. Každopádně, vůbec se nezkoušejte po vzoru Felliniho filmu La Dolce Vita ve fontáně vykoupat. Pokuty jsou v tomto případě opravdu vysoké a policie je uděluje zcela nemilosrdně.

Navzdory zástupům turistů, Fontana di Trevi je prostě nádherná. Chcete-li si ji prohlédnout aspoň trochu v klidu, vydejte se k ní večer. Sami u ní sice nikdy nebudete, ale lidí je zde přece jen o poznání méně než přes den. Navíc, je Fontana di Trevi večer krásně nasvícená.

Španělské schody

Campo Marzio, Piazza di Spagna, metro trasa A, stanice Spagna, vstup volný

V římské čtvrti Campo Marzio leží další z proslulých římských atrakcí, barokní Španělské schody. Opět nejde o žádnou dávnou památku, přesto je turisté doslova milují. Ještě nedávno bylo oblíbeným zvykem na schodišti nejen posedět a vyfotit se, ale také posvačit, což římské úřady - tentokrát bez pardonu - zakázaly. Množství lidí se tím na Španělských schodech sice nezmenšilo, ale aspoň se zde nebrodíte hromadami odpadků. A také se městským úřadům podařilo úspěšně zatočit s kapsáři, kteří právě na Španělských schodech zneužívali nepozornosti unavených turistů.

V 17. století sídlil na náměstí Piazza di Spagna španělský velvyslanec. Okolí náměstí bylo považováno za španělské území. Prošel-li tudy nevědomky cizinec, mohl být naverbován do španělské armády. Odtud tedy pochází nezvyklý název náměstí a přilehlého schodiště.

Španělské schody stoupají z Piazza di Spagna ke kostelu Trinita dei Montri, odkud se otvírá krásný výhled na Řím. Kostel, na římské zvyklosti poněkud netradičně, založili v r. 1495 Francouzi. V 17. století se jej rozhodli spojit s náměstím Piazza di Spagna okázalým schodištěm, na jehož vrcholu měla stát socha krále Ludvíka XIV. Záměr Francouzů nijak nenadchl papeže Alexandra VII. Představa, že by jednou z dominant Věčného města měla být socha francouzského monarchy, se papeži vůbec nezamlouvala. Spor mezi Francií a Vatikánem se vlekl několik let. Nakonec se Francouzi s papežem dohodli, že na vrchol schodiště namísto sochy Ludvíka XIV. umístí egyptský obelisk.

Náměstí Piazza di Spagna zdobí barokní fontána zvaná Fontana della Baraccia (Kašna potápějící se loďky). Jejím autorem je Pietro Bernini, otec mnohem slavnějšího syna. Fontánu si u Berniniho objednal papež Urban VIII. Kašna zobrazuje potápějící se - doslova nepoužitelnou - bárku proto, neboť akvaduktem přiváděná voda neměla dostatečný tlak k vytvoření tryskající vody. Ale když si papež fontánu objednal, měl ji mít a Bernini si dopřál malý žert, když dal fontáně podobu nepoužitelné loďky.

V okolí Piazza di Spagna si na své přijdou milovníci nákupů a značkových butiků. Ulice Via dei Condotti a zejména Via del Corso patří v tomto směru k nejvyhlášenějším římským nákupním třídám.

Piazza Navona

Zastávka autobusu Corso Vittorio Emanuele/Navona, linky č. 46, 62, 64, 916, pak 4 minuty pešky po Via della Cuccagna; Podzemí Piazza Navona (Domiciánův stadion): vstup z ulice Via di Tor Sanguigna 3, otevřeno denně 10.00 - 19.00 hod., v sobotu do 20.00 hod., vstupné 8 €

Tři sta metrů od Pantheonu leží nejkrásnější římské náměstí, oválná Piazza Navona. Tvarem kopíruje antický Domiciánův stadion, jehož pozůstatky pod náměstím jsou přístupné veřejnosti. Je až neuvěřitelné, že domy a paláce obklopující náměstí stojí na obloucích, které nesly tribuny starověkého stadionu.

Piazza Navona je kouzelným místem se třemi krásnými fontánami: monumentální Fontánou čtyř řek, Neptunovou fontánou a malou Fontánou del Moro. Nepřehlédnutelnou dominantou náměstí je kostel Svaté Anežky Římské, světice, která byla právě na tomto místě popravena. Navzdory dávným tragédiím, dnes je Piazza Navona milým místem s mnoha restauracemi a kavárnami, kde je radost posedět a kochat se všudypřítomnou krásou.

Podrobně jsme se náměstí Piazza Navona věnovali v našem článku, ze kterého se mimo jiné dozvíte, které čtyři řeky jsou na proslulé fontáně zobrazeny a proč si jedna z nich zakrývá tvář, zatímco druhá s odporem zvedá ruku proti kostelu nebohé Anežky.

Řím je nádherné město a není snad ani v lidských silách popsat vše krásné a zajímavé, co se zde nalézá. A tak, když do Říma zavítáte, určitě kromě notoricky známých památek objevíte méně známá, přesto půvabná místa. Jinde by patřila k turistickým cílům první volby, avšak v Římě stojí stranou pozornosti, zastíněná naprosto výjimečnými památkami, které zde zanechali císaři, papežové a jejich geniální stavitelé a umělci.

• Co musíte vidět v Římě, část první: antický Řím
• Co musíte vidět v Římě, část druhá: křesťanský Řím
• Co musíte vidět v Římě, část třetí: náměstí, fontány, muzea a jiné zajímavosti

Užitečné informace:

Poloha: Itálie, Řím
Měna: Euro
Doprava do Říma: linkový let, cena zpáteční letenky od 3 tis. Kč, délka letu necelé dvě hodiny
Doprava po Římě: hromadná doprava (metro, autobusy)
Doporučuji zakoupit tzv. Roma Pass: časově omezenou kartu, která zahrnuje dopravu po Římě zdarma, přednostní vstup a řadu slev na vstupném na památky a do muzeí, více informací na adrese https://romapass.it/en/the-cards/

Autor: Eva