Grossglockner-Hochalpenstrasse, nejkrásnější silnice Rakouska

Chodíte-li stejně jako já rádi "autem na procházku", pak je pro vás výlet po Grossglocknerské vysokohorské silnici ideálním způsobem horské túry. Jde o nejkrásnější vysokohorskou silnici v Rakousku obklopenou zasněženými vrcholy Alp. Na rozkvetlých loukách kolem silnice se pasou ovečky, mezi horskými štíty se zrcadlí hladiny jezer.

Horská silnice v ostrých zatáčkách překonává převýšení 1 748 metrů. Na trase dlouhé 48 kilometrů protíná Vysoké Taury a spojuje Salcbursko a Korutany. Silnice je zpoplatněná (za osobní automobil 40 €, za motorku 30 €), ale máte-li tzv. Sommerkarte, získáte čtyři, resp. tři euro slevu. Vstupenka je celodenní, opakovaný vjezd v jednom dni není znovu zpoplatněn.

Ačkoli to na připojeném videu tak nevypadá, vydat se na Grossglockner-Hochalpenstrasse vyžaduje mít auto a hlavně brzdy v opravdu dobré kondici. Není výjimkou, že zejména při jízdě z kopce parkují na zastávkách nešťastníci chladící uvařené brzdy. Také je třeba počítat s tím, že silnice je cílem motoristických nadšenců, kteří po ní prohánějí sporťáky. Časté je také filmování nablýskaných krasavců jak řežou ostré zatáčky. Potkat v protisměru skotačící kabriolet a jeho filmující doprovod je poněkud infarktový zážitek, proto je třeba být pořád ve střehu. Na silnici je také spousta motorkářů, pro které je zdolání Grossglockner-Hochalpenstrasse vysněnou metou. Zkrátka, kdo si nevyfotil auto nebo motorku v zatáčce pod Grossglocknerem, ten ať vrátí řidičák…

Kolem silnice je mnoho vyhlídek a parkovišť. Na dvanácti hlavních jsou horské chaty s občerstvením. Přesto, jestli si chcete užít nevšední zábavu, vezměte si s sebou pytlík mrkve.

Proč? Dočtete se dál…

Grossglocknerská vysokohorská silnice se stavěla pouhých pět let. Zvážíme-li její celkovou délku a těžký terén, kterým se klikatí, byla její stavba dokončena v rekordním čase. Slavnostně otevřena byla v r. 1935. Některé úseky silnice kopírují starověkou stezku používanou pro přechod Alp již v dobách Římské říše.

Počasí se v horách velmi rychle mění, a tak je chvíli nebe blankytně modré, ale vzápětí projíždíme hustou mlhou. Naštěstí mrak, jak rychle přijde, tak zase odejde a před námi se znovu otevřou krásné scenérie. Zatáčky jsou číslované a opatřené tabulkou s údajem o nadmořské výšce, takže stále máme přehled, jak vysoko jsme se serpentýnami vyškrábali.

Nejvýše položeným bodem cesty je vyhlídka Edelweißspitze. Leží v nadmořské výšce 2 571 metrů nad mořem a sklon silnice zde dosahuje 14 %. Edelweißspitze je místem, ze kterého uvidíme 37 štítů přesahujících výšku tři tisíce metrů a 19 ledovců.

Hlavním cílem silnice je zastávka Kaiser Franz Joseph Höhe u ledovce Pasterze pod Grossglocknerem, který je s nadmořskou výškou 3 798 metrů nejvyšší horou Rakouska. Výhled je odtud sice nádherný, ale samotná vyhlídka je hodně poznamenaná masovým turismem. Na vybetonovaném prostranství stojí moderní parkovací dům, několik restaurací a velká prodejna suvenýrů.

Pasterze je největším ledovcem Rakouska, ale jeho plocha se od poloviny 19. století snížila téměř na polovinu. Kde dříve bývala masa bílého ledu, dnes šplouchá jezero. Sice fotogenické, nicméně dokazující, že klima v Alpách se opravdu mění. Ledovec v údolí je šedý a špinavý, takže nelze pořádně rozlišit, co je skála a co led. Až o něco výš je ledovec aspoň trochu bílý. Do žlebu se zbytky ledovce jezdí pozemní lanovka Grossglockner Gletscherbahn. 

Na opačné straně nad parkovištěm vede nahoru do kopce stezka, na jejímž konci stojí prosklená rozhledna Wilhelm-Swarovski-Beobachtungswarte. Kolem stezky jsou lavičky lákající k příjemnému posezení s ničím nerušenou vyhlídkou na Grossglockner a údolí s ledovcem.

Sotva usedneme na lavičku, máme nečekanou společnost. Zvědavým společníkem je svišť horský, který zcela bezostyšně žebrá. Vyskočí k nám na lavičku, dřepne si na zadek, zvedne přední packy, zavětří čumáčkem a loudí dobrotu. Jeden by neřekl, jak roztomilý umí horský hlodavec být. Znalci místních poměrů proto pod Glossglockner vyrážejí vybaveni pytlem s mrkví.

Ovšem svišť, který usedl k nám na lavičku, je jedinec vskutku prodejný. Od kolemjdoucích znalců vybavených voňavou karotkou se nechá podrbat za uchem. Zato my, co jsme dorazili bez mrkve, máme smůlu. Svišť ještě chvíli kouká, jestli z nás něco přece jenom nevypadne. Pak seskočí z lavičky a pospíchá najít jiného mecenáše. Marně sviště lákáme zpátky.

Nedáš mrkev, trhni si!

Můžeme být rádi, že nám malý mizera aspoň zapózuje před objektivem. Fotka je zadarmo, podrbání za mrkev. Taková jsou pravidla a svišť z nich rozhodně nesleví. Jednou ustoupí a už pořád se bude drbat zadarmo. 

To tak! Není přece dnešní.

Žebravá živnost svišťům zjevně prospívá. Na první pohled je zřejmé, že tyhle chlupaté koule hladem netrpí. 

Svišti obývají svahy kolem ledovce, honí se mezi kameny a číhají na turisty. Jako lusknutím prstu zmizí v norách, když nad údolím zakrouží dravec. Ale za chvíli jsou už zase venku. Postaví se na zadní nohy, omrknou terén a už koukají, koho by pumpli o mrkev. 

Očividně se jim na svazích pod Grossglocknerem daří a čilý turistický ruch mazaně využívají ke svému prospěchu.

Níže v údolí pod ledovcem Pasterze leží nádrž Margaritze. Je nejvýše položenou nádrží soustavy přehrad Kaprunské vodní elektrárny. Tyrkysovou vodu z tajícího ledovce zadržují dvě obloukové hráze, jejichž koruny jsou v nadmořské výšce 2 000 metrů. Nad přehradou stojí chata Glocknerhaus s restaurací a vyhlídkou na okolní hory a jezero. Až dolů k nádrži lze sice dojít pěšky, ale je třeba počítat s hodně strmým výšlapem. Kvůli výhledu se však není nutné trmácet daleko po svahu. Stačí ujít pár desítek metrů a otevře se nám krásný výhled na obě hráze. Je neuvěřitelné, že právě odtud je 11 kilometrů dlouhým podzemním tunelem napájena přehrada Mooserboden nad Kaprunem.

Grossglockner-Hochalpenstrasse je průjezdná oběma směry. Ale ať už se vrátíme stejnou cestou zpět nebo silnici využijeme k přejezdu Alp, v každém případě půjde o nezapomenutelnou "procházku autem"...

Užitečné informace

Poloha: Rakousko, Vysoké Taury, silnice vede mezi městy Fusch an der Glocknerstraße na severu a Heiligenblut na jihu
Vstupné: auto 40 €, motorka 30 €, kolo zdarma; se Sommerkard slevy 4 € za auto, 3 € za motorku
Otvírací doba: květen 6.00 až 20.00 hod.; červen až srpen 5.30 až 21.00 hod.; září až listopad 9.00 až 19.30 hod., poslední vstup 45 minut před zavíráním; prosinec až duben je silnice uzavřena; aktuální informace o sjízdnosti a počasí: https://www.grossglockner.at/gg/de/index
Lanovka k ledovci (Gletscherbahn): červen až září denně 10.00 – 16.00 hod., cena zpáteční jízdenky 15,50 € / dospělá osoba, dítě 7,50 €
Služby pro turisty: restaurace v horských chatách, prodejny suvenýrů, toalety a parkování zdarma

Autor: Eva