Mojžíšova hora Nebo

Když se řekne nebo, víme, že se jedná o obyčejné české slovo - spojku. Když se ale objeví s velkým N tedy Nebo (někdy psaná rovněž Nebó), už to s našimi vědomostmi není tak slavné. Přitom je to kouzelné místo, hora s poutavým geologickým, historickým i náboženským významem.

Hora Nebo se nachází na území dnešního Jordánska, na samém okraji srázu, který padá mnoho set metrů do nejhlubšího suchozemského místa naší planety - údolí Jordánu a Mrtvého moře.

Historický význam popisovaného místa těsně souvisí s náboženským. Když Mojžíš opustil s Izraelity Egypt a putoval čtyřicet let pustinami Arabského poloostrova, před koncem svého života dovedl Vyvolený národ až sem, na hranice země zaslíbené Kanaan. V Bibli se přímo píše o tom, co řekl Bůh Mojžíšovi, když stanuli na hoře Nebo:

"Toto je země, o které jsem přísahal Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi slovy: Dám ji tvému potomstvu. Dal jsem ti ji spatřit na vlastní oči, ale nepřejdeš tam."

Právě na hoře Nebo Mojžíš zemřel, jako poslední z Izraelitů, kteří opustili Egypt. Do země zaslíbené měli vejít jen lidé noví, kteří v sobě neměli ducha otroctví. 

Hora Nebo se nachází nějakých 30 kilometrů jihozápadně od hlavního města Jordánska Ammán, za městem Madaba, v kraji proslulém tvorbou mozaik. Od parkoviště na vyvýšeninu vede pohodlná cesta stromovým hájem. Projdete kolem kamenného monumentu umístěného sem u příležitosti návštěvy papeže Jana Pavla II. 20. března 2000. 

Není bez zajímavosti, že právě na hoře Nebo papež zahájil svoji návštěvu Svaté země. O několik let později sem zavítal i další papež Benedikt XVI.

Na samotném vrcholu hory Nebo, který je ve výši 817 m n.m., najdete moderní budovu kostela, která byla vybodovaná nad vykopávkami původního byzantského kostela ze 4. století. K popisu jeho interiéru se dostaneme později.  

Co vás ale uchvátí nejdříve, je výhled na krajinu před vámi, který se při výstupu otevře. S úžasem hledíte na impozantní údolí Jordánu, které klesá o více než 1200 metrů dolů. Vlevo jsou vidět v oparu vody Mrtvého moře a v dálce naproti krajina stoupá směrem k Jeruzalému, který je na protějším břehu prolákliny.

Zvídavé povahy mohou zkusit pohledem najít jedno z míst, kde měl Mojžíš udeřit holí do skály, aby vytryskl pramen. Nachází se v úbočí směrem na sever, v záhybu asi kilometr daleko pod křižovatkou silnic. Poznáte ho podle vzrostlého stromu, který u pramene roste.

Na hraně plošiny zaujme umělecké dílo italského sochaře Giovanniho Fantoniho, které zpodobňuje kovový kříž s propleteným hadem. Opět to souvisí s Biblí. Ve Starém zákoně se píše, že když Izraelité procházeli oblastí s hady, Mojžíš dostal uloženo vztyčit nad putující měděného hada. Pokaždé, když byl někdo uštknut, měl vzhlédnout na tento symbol a to jej uzdravilo. Plastika tedy spojuje uvedený starozákonní symbol s Ježíšovým křížem z Nového zákona.

Na vrcholu hory Nebo bývá velmi větrno. Proto přes fascinující výhled brzy vezmete za vděk návštěvou chráněné budovy kostela. Nová budova překrývá zbytky původního byzantského kostela.

Spatřit můžete sloupy, mozaiky a zbytky hrobů původní byzantské stavby. Zajímavé jsou zejména četné mozaiky s řeckými nápisy - například mozaika zobrazující lvy, slony, pštrosy a další exotická zvířata. Pro lepší výhled jsou na mozaikami postaveny vyvýšené rampy.

V čele chrámu je moderní oltář se symbolem Fantoniho kříže na ambonu. Vybavení je prosté, moderní, bez obrazů a soch.

Po návštěvě hory Nebo nelze než zkonstatovat, že do Bible se dostala plným právem. Pokud měl odněkud Mojžíš mít onen božský pohled na zaslíbenou zemi Kanaan, pak toto místo je skutečně ideální. A tak budete-li mít někdy možnost se na Nebo podívat, nenechte se připravit o možnost onoho nadpřirozeného zážitku.

Užitečné informace:

Autor: Michal