Řecko, země hrdinů a bohů
Slunce se sklání nad mořem. Na zrcadlovou hladinu kreslí jiskřivé odlesky končícího dne. Na vysokém nebi vycházejí první hvězdy. Bílá městečka, přes den poněkud ospalá, se rozzáří tisíci světel. O tom, kdy půjdou spát, rozhodně nepřemýšlí. Vždyť noc teprve začíná a je třeba si ji řádně vychutnat.
Lodě, loďky i malé lodičky se vracejí do přístavů. Z útulných taveren zní hudba a smích spokojených hostů. Po přístavní promenádě se honí malé děti. A odněkud zpovzdálí vše pozoruje černobílý kocour (toho si prosím zapamatujte, ještě o něm bude řeč).
Zatímco městečka se probouzejí z ospalé dřímoty horkého dne, do rozvalin starobylých chrámů a paláců vstoupí večerní stíny. Místa přes den kypící zástupy turistů jsou náhle usebraně tichá. Jako by v nadcházejícím soumraku vzpomínala, že tudy kráčeli hrdinové.
Vítejte v Řecku. V zemi, kterou si vybrali sami bohové. A že si uměli vybrat, o tom není pochyb. Řecko je jedním slovem krásné. Nejsou to jen dech beroucí památky, nekonečné pláže omývané tyrkysovým mořem, příjemné hotely a skvělá kuchyně, co si podmaní vaše srdce, ale především atmosféra klidu a pohody, která prostupuje celou zemí.
Řecko je místem, jehož dějiny a mýty utvářely svět, staly se základem evropské kultury. Ostatně, náš světadíl se jmenuje podle princezny Europy, krasavice, kterou unesl sám vládce bohů Zeus. Jen málokteré místo v Řecku není spjato s hrdiny skutečnými i mýtickými.
Na Krétě v temném labyrintu řádil krutý Mínotaurus, na Ithace vládl lstivý král Odysseus, zatímco v Mykénách na Peloponésu bojechtivý Agamemnon šikoval řecká vojska proti Tróji. Ostrov Rhodos byl zasvěcen bohu slunce Héliovi a na Naxu opustil hrdina Théseus nešťastnou princeznu Ariadnu. V Athénách, pod Akropolí s chrámy nesmrtelných bohů, se rodily základy evropské demokracie, ve Spartě se chrabrý král Leonidas odhodlal k sebevražednému boji s Perskou říší. A na severu, v daleké Makedonii, se narodil král králů Alexandr, později řečený Veliký. Sama bohyně lovu Artemis prý asistovala při jeho porodu, proto nemohla ochránit svůj chrám v Efezu (jeden ze sedmi divů světa) před požárem. Přeskočíme-li takřka dva tisíce let, pak můžeme přihlížet, jak rakouská císařovna Sissi nechala postavit na ostrově Korfu romantický zámeček věnovaný největšímu z řecký hrdinů Achillovi. A tak bychom mohli pokračovat dál a dál, třeba až k nebetyčné hoře Olymp, na které sídlili - a možná ještě sídlí - řečtí bohové.
Řečeno s nadsázkou, každý kámen, o který v Řecku zakopnete, má něco společného s mýty či s historií.
Kdysi dávno, kdy Řecko bylo pro "našince" asi tak stejně dostupné jako "planeta Saturn", jsem četla knížku Vojtěcha Zamarovského Za sedmi divy světa. V kapitole o Rhodském kolosu byla žlutozelená, trochu rozmazaná fotka přístavu v hlavním městě ostrova Rhodos, kde div světa stával. Moc jsem si tenkrát přála ostrov Rhodos navštívit. Ovšem jak nesplnitelné přání to tehdy bylo.
A tak jsem jen snila. O vzdáleném Rhodosu, o hrdinech a bozích, kteří kráčeli antickým Řeckem a vytvářeli jeho mýty i dějiny. Kdo četl ať již zmíněného Zamarovského nebo Řecké báje a pověsti od Eduarda Petišky, případně viděl britský film Souboj Titánů (myslím ten původní se sirem Lawrencem Olivierem v roli Dia) ví, o čem mluvím.
Dnes je Řecko snadno dostupným místem. Nejkratší let z Prahy na nejsevernější řecký ostrov Korfu trvá sotva dvě hodiny. Chcete-li navštívit vzdálenější místa, již zmíněný Rhodos nebo třeba Krétu, posedíte si v letadle o něco déle. V případě ostrovů absolvujete přestup na místní linku nebo na některý z trajektů.
Ale ať už přiletíte letadlem, nebo přijedete lodí, nezbývá než říct: "Kaliméra, vítejte v Řecku!"
Autor: Eva