St. Wolfgang, romantické městečko s horskou železnicí

Jihozápadně od jezera Traunsee leží další z krásných jezer Solné komory, Wolfgangsee obklopené vysokými horami a několika hezkými městečky. Nejkrásnějším je romantický St. Wolfgang. Vjezd autem do historického centra je zakázán, a tak je potřeba zaparkovat v některém z parkovacích domů nebo na placených parkovištích umístěných na okraji města. Bohužel, najít volné místo, bývá výkon vpravdě nadlidský a je potřeba se obrnit velkou dávkou trpělivosti. 

Ale do St. Wolfgangu nemusíte přijet jen autem. Má pravidelné lodní spojení s dalšími městečky na jezeře: Strobl, Abersee či se vzdálenějším St. Gilgen. V nich zaparkujete zcela bez problémů a ještě si užijete příjemnou plavbu po jezeře. V St. Wolfgangu má loď několik zastávek, přičemž jedna je přímo v centru (St. Wolfgang Markt).

Dominantou městečka je farní kostel Svatého Wolfganga, mnicha, který r. 976 nechal postavit v městě první kostel. Podle legendy uzavřel smlouvu s ďáblem, když jej přiměl, aby se stavbou pomohl výměnou za duši první živé bytosti, která do kostela vstoupí. Ďábel byl však zklamán. Prvním živým tvorem, jenž překročil práh nového kostela, nebyl člověk, ale vlk. Wolfgang byl r. 1052 prohlášen za svatého a kostel se stal poutním místem.

Nedaleko kostela na břehu jezera stojí nejdražší a nejznámější hotel v St. Wolfgangu, Romantik Hotel Im Weissen Rössl. Výhled z jeho pokojů i restaurace na jezero je nezapomenutelný a kuchyně vynikající. Já mám však ještě jiný tip. Naproti hotelu je restaurace Seeterrasse Zum weissen Hirschen. Sezení je přímo na břehu jezera pod vzrostlými stromy, pravý vídeňský řízek mají stejně vynikající jako u nabubřelých sousedů a zaplatíte za něj mnohem méně.

Spletitými, místy velmi úzkými uličkami St. Wolfgangu se můžete procházet celé hodiny. Lemují je upravené domy s balkony plnými barevných květin a s krámky nabízejícími nejrůznější místní speciality. Určitě se nezapomeňte zastavit v obchůdku se solnými produkty Salzkontor Natursalz-Shop (ulice Markt 72) nebo v nedalekém stánku Speckerei s nejrůznějšími druhy uzenin (ulice Steiniger Weg). A když už nic nekoupíte, pak je to alespoň nezapomenutelná pastva pro oči.

Hladinu Wolfgangského jezera neúnavně brázdí kolesový parník Kaiser Franz Josef I. Spuštěn na vodu byl v r. 1873 a může svézt až 100 pasažérů. V r. 2008 u příležitosti svých 135. narozenin prošel důkladnou rekonstrukcí. Místní parníku říkají "Kaiser" a jezero si bez něj nedokáží představit.

Hlavní atrakcí St. Wolfgangu je však unikátní ozubnicová železnice na horu Schafberg (Ovčí hora), která se vypíná do výšky 1783 metrů nad mořem. U dolní zastávky lanovky je zastávka lodí a placené parkoviště. Neuvěřitelně strmá ozubnicová trať měří necelých šest kilometrů. Speciálně zkonstruovaná mašinka ji překoná za 40 minut. Při velkém štěstí potáhne vláček Anemone, původní zelená parní mašinka vyrobená na konci 19. století. Většinou zde však jezdí moderní červené lokomotivy. Mašinky se sice tváří jako pravé "páry", ale ve skutečnosti jde o ekologické, plynem poháněné stroje zkonstruované v 90. letech 20. století. Schafbergbahn jsme se podrobně věnovali v článku Dachsteinské Alpy: mašinkou na Ovčí horu.

U horní stanice na Schafbergu je hotel Haus Schafbergspitze a o kousek dále chata Himmelspfortenhütte. Samotný vrchol hory označuje dřevěný kříž, od kterého jsou překrásné výhledy na další dvě jezera Solné komory, Mondsee a Attersee. Pod vrcholem leží kamenná soutěska s příznačným označením Himmelspforte (Nebeská brána). Úzká stezka Himmelspfortenweg se spouští se dolů po skalním srázu a opravdu vypadá, jako by mizela v mracích.

Vrátit se zpět do St. Wolfgangu můžeme buď vláčkem, nebo pěšky. Jen je třeba být připraven, že počasí na Schafberbu bývá hodně vrtkavé a cesta skrze Nebeskou bránu je - jak cedule hlásá - "Jen na vlastní nebezpečí", přičemž o odpočinkovou procházku opravdu nejde. Já osobně dám přednost vláčku a užiji si krásné výhledy na Wolfgangské jezero.

Užitečné informace: 

Autor: Eva