Symi, ostrov barevných domečků
Před druhou světovou válkou byl řecký ostrov Symi nejbohatším ostrovem souostroví Dodekanésy. Jeho bohatství zastínilo i mnohem větší a známější ostrovy Rhodos a Kos. O bohatství Symi svědčí úhledné klasicistní domky v přístavu Gialos. Zatímco na Kykladách platí "čím bělejší a křivější, tím hezčí", na Symi pestrobarevné domečky vzorně zařezávají jak podle pravítka.
Než se vydáme na Symi, pojďme se podívat do jeho historie. Ostrov byl bohatý už ve starověku, což zmiňuje i Homér v Iliadě. Odkud se ale bohatství skalnatého a nehostinného ostrova vzalo? Nepocházelo z ostrova samotného, ale z moře. Prvním zdrojem byl sběr a zpracování mořských hub, druhým umění stavět skvělé lodě. Místní loďaři jich byli schopni postavit až pět set za rok. Extenzivní způsob hospodaření si však vybral svou daň. Z kdysi zeleného ostrova se stala vykácená pustina bez vlastního zdroje pitné vody, která se dnes na ostrov musí několikrát za den dovážet.
V průběhu dějin šel ostrov Symi "z ruky do ruky". Napřed byl samostatný, pak patřil k Athénskému námořnímu spolku, poté jej ovládli Římané, po nich Byzantinci, chvíli jej vlastnili Johanité z Rhodu, kteří ostrov "dobrovolně" odevzdali Osmanským Turkům. Přesto bohatství Symi stále rostlo a dominantním obyvatelstvem zůstali Řekové. Vrchol rozkvětu nastal v 17. století, po němž ale přišel pomalý úpadek, který vyvrcholil po r. 1912, kdy ostrov získali Italové. Avšak neviňme z úpadku Italy. Příčinou byly globální změny, za které Italové nemohli. Dřevěné lodě nahradily ocelové parníky a při lovu mořských hub se začaly používat potápěčské skafandry. Díky nim se mořské houby začaly sbírat také na jiných ostrovech a výhradní postavení tradičních potápěčů ze Symi vzalo rychle za své. Navíc, časem se místo pravých mořských hub začaly používat houby umělé. Dnes jsou mořské houby už jen oblíbeným suvenýrem a nikoli hlavním vývozním artiklem ostrova Symi.
Spolu s hospodářským úpadkem se také podstatně snížil počet obyvatel ostrova. V době rozkvětu žilo na Symi přes dvacet tři tisíc stálých obyvatel, dnes jen dva a půl tisíce. Naštěstí si Symi navzdory nepřízni osudu zachovalo svůj kouzelný ráz, a tak se jeho spásou stal čilý turistický ruch.
Dnes je ostrov Symi oblíbených cílem jednodenních lodních výletů z čtyřicet kilometrů vzdáleného ostrova Rhodos. Ceny zpátečních lodních lístků se pohybují od cca 20 € výše. Záleží, zda zvolíte cestu linkovou lodí (pouze do přístavu Gialos) nebo organizovaný výlet s dalšími službami (průvodce, občerstvení, zastávka u kláštera Panormití). Rozhodnete-li se vyrazit z Rhodu na Symi, projděte se po nábřeží přístavu Mandraki. Lodě mířící na Symi zde kotví jedna vedle druhé - replikami pirátských bárek počínaje a moderními "highspeedy" konče - a nabídka typů výletu je rozmanitá. Plavba trvá hodinu až dvě podle toho, jak rychlá je právě vaše loď.
Hlavní přístav ostrova Symi Gialos právem patří k nejkrásnějším v Řecku. Procházka po nábřeží a posezení v některé z četných kaváren je moc hezkým zážitkem. Dominantou přístavu je Hodinová věž postavená na konci 19. století. Mne však nejvíc okouzlily vzorné barevné domečky. Taková úhlednost a pravidelnost je v Řecku nevídaná. Zátoku s rybářskými loďkami obklopují roztomilé domky a neméně romantické jsou i přilehlé uličky. O zářivé barvy není na Symi nouze, a tak nás nepřekvapí ani modré schodiště.
Vraťme se z uliček na nábřeží. Najdeme zde připomínku nacistické okupace. Její konec oslavuje pamětní deska s reliéfem klasické antické triéry. Pokud by vás více zajímala námořní historie Symi, podívejte se do místního Námořního muzea, jež sídlí hned vedle radnice.
Při zpáteční cestě na Rhodos loď ještě zakotví přímo u kláštera Moní Taxiárchi Michail Panormití, jež leží v uzavřené zátoce na jihozápadním cípu Symi. Klášter se proslavil ikonou Svatého archanděla Michaela, patrona ostrova Symi a ochránce námořníků. Ikona byla umístěna ve staré byzantské kapli, a i když ji námořníci několikrát přenesli do přístavu Gialos, vždy se zázračně vrátila zpět do Panormití. Nakonec na místě byzantské kaple v r. 1783 vznikl klášter zasvěcený sv. Michaelovi, který se brzy stal oblíbeným poutním místem. Lidé z celého Řecka sem přicházejí s prosbami a za každou z nich musí sv. Michaelovi něco věnovat. Zvykem námořníků bylo posílat archandělovi modlitby a dary po moři v láhvi. Interiér kláštera překypuje votivními dary nejrůznějšího druhu včetně zapečetěných lahví s modlitbami. Panormití je také oblíbeným místem křtů dětí z Dodekanéských ostrovů.
Hned vedle přístavu, kde zakotvila výletní loď, najdeme vyhlášenou pekárnu. Zde - aspoň podle místních - pečou nejlepší chléb z celého souostroví Dodekanésy. A také vynikající koláčky, rohlíčky, šátečky a taštičky. Odolat zkrátka nelze. Ale co, zapomeňme pro jednou na štíhlou linii, nechme se zlákat a kupme si nějaký ten koláček na cestu. Nakonec, plavba zpátky na Rhodos je dlouhá a sladká svačinka na širém moři přijde k chuti.
Užitečné informace:
Poloha:
Řecko, souostroví Dodekanésy
Měna: Euro
Doprava:
lodí z ostrova Rhodos, lodní lístky si můžete objednat např. na stránkách
společnosti Anes Ferries; organizované výlety nabízejí delegáti cestovních kanceláří, příp. si lze výlet koupit přímo na nábřeží přístavu Mandraki v hlavním městě ostrova Rhodos
Zajímavosti:
přístav Gialos, Námořní muzeum, Archeologické muzeum, klášter Panormití
Autor: Eva