Vergina, město s pokladem makedonských králů

Osmdesát kilometrů jihozápadně od Thessaloniki leží městečko Vergina. Vedlejší silnice se klikatí mezi pustými kopci. Krajina není ničím pozoruhodná. K moři je daleko. Přesto zde opatrují největší poklad, jaký byl v Řecku nalezen: hrobku mocného krále Filipa II. Makedonského, otce slavného Alexandra Velikého.

Novodobá Vergina byla založena v r. 1922 uprostřed "ničeho". Jen na nedalekém kopci, pod nánosy žluté zeminy, sní sen o věčnosti pozůstatky kdysi velkolepého paláce. Aigiai, jak se místo ve starověku jmenovalo, bylo hlavním sídlem makedonských králů a duchovním centrem Makedonie. V roce 399 př. Kr. se sice novým hlavním městem stala Pella, ale výsostné postavení Aigai zůstalo. Zničeno bylo v 1. století př. Kr. Římany,   pak jej postihly masivní sesuvy půdy, až bylo mezi 2. a 5. stoletím opuštěno a zapomenuto. Díky mohutným říčním naplaveninám se Aigai, dříve ležící v kopcích nad mořem, ocitlo uprostřed pustiny.

Vergina žila vcelku nezajímavým životem až do r. 1977. Tehdy pod kopečkem za městem objevil řecký archeolog Manolis Andronikos poklad, jaký do té doby v Řecku nikdo nespatřil: hrobku otce Alexandra Velikého, Filipa II. Makedonského. Hrobka byla plná pokladů i věcí každodenní potřeby, ovšem v tom nejluxusnějším možném provedení. Stěny hrobky zdobily barevné fresky. Královy kosti spočívaly ve zlaté schránce (larnaxu) z ryzího zlata. Na králových ostatcích byl položen nádherný věnec dubových ratolestí taktéž vytvořený ze zlata. Umělecké zpracování je dokonalé. Žádný Řek nebyl nikdy pohřben tak okázalým způsobem. Ačkoli Andronikos nepochyboval, komu hrobka patří, fakt, že jde o Filipa, potvrdila až v r. 2015 analýza zranění na kostech, která utrpěl v bojích a popsali je antičtí historikové.

Říká se, že nebýt Alexandra, svět by oslavoval Filipa. Zapomeňme na obraz násilnického opilce z hollywoodského trháku o Alexandrovi. Pravda, skutečný Filip žádné "jehně" nebyl, ale byl to právě on, kdo udělal z Makedonie silný stát schopný převzít moc v antickém Řecku. Nebyl jen tvrdým válečníkem, ale také vizionářem a obratným politikem. V bojích sice přišel o jedno oko, ale to mu nijak nebránilo v rozhledu.

Makedonii v r. 359 př. Kr. přebral jako hordu Řeky opovrhovaných, nevzdělaných barbarů. Hlavní město Pella bylo zanedbaná díra v horečnatých bažinách a sever země sužovaly útoky ilyrských kmenů. Filip se napřed vypořádal s drzými sousedy, pak zkultivoval Pellu a celou svou zemi. Nezapomněl ani na reformu armády. Makedonská falanga se stala nejobávanější vojenskou jednotkou antického světa. Filip také dbal na vzdělanost a myslel na budoucnost. Za učitele pro Alexandra povolal velkého Aristotela. Příští král musel být vzdělaný.

Nakonec Filip obrátil své jediné oko k namyšlenému, avšak politicky roztříštěnému, Řecku. Obratně kombinoval diplomacii s vojenskou silou. Snil o vytvoření jednoho mocného státu. V r. 338 př. Kr. v krvavé řeži u Chaironeie porazil spojenou armádu Athén a Théb. Bitvu rozhodl útok makedonské jízdy, kterou nevedl nikdo jiný, než mladičký Alexandr. Filipovo vítězství u Chaironeie znamená konec klasického Řecka. O dva roky později byl v Korintu podepsán všeobecný mír. Jen hrdá Sparta odmítla podepsat. Ale Sparťané už byli pouhým stínem dávných hrdinů, a tak se Filip stal faktickým vládcem celého Řecka. Začal plánovat válečné tažení proti Persii. Záminkou byla odveta za porážku u Thermopyl a zničení chrámů řeckých bohů. Ve skutečnosti, chtěl Filip jediné - být nejmocnějším králem ve východním Středomoří.

Jenomže pak r. 336 př. Kr. odjel na svatbu své dcery do Aigai. Vkročil do divadla a tam na něj čekal vrah. Velitel Filipovy stráže jménem Pausanias z Oresty krále zavraždil. O důvodech vraždy se spekuluje dodnes. Možná za vším stála Filipova zhrzená manželka Olympias, možná samotný Alexandr, možná si s králem vyřídili účty pokoření Řekové, kdo ví...

Alexandr Filipovi vystrojil nevídaný pohřeb. Tělo krále bylo spáleno na lůžku ze zlata a slonoviny, kosti uloženy do zlaté schránky. Hlavu krále při žehu zdobil zlatý věnec, který byl následně také uložen do schránky. Proto jsou jeho zlaté listy zkroucené žárem pohřební hranice. 

Do Hádovy říše Filipa následovala jeho šestá manželka Meda. Hlavu mladé ženy na poslední pouti také zdobil zlatý pohřební věnec. Její kosti byly zavinuty do purpurem barveného šátku zdobeného zlatem a spolu s věncem a zlatým diadémem uloženy do nádherné zlaté schránky. Do hrobky byla přenesena Filipova zbroj, samozřejmě zdobená zlatem, jeho zbraně, slonovinové lehátko a spousta dalších vzácných předmětů včetně neuvěřitelně precizně zpracované sady stříbrného nádobí.

Když pohřební obřady skončily, dveře hrobky byly zapečetěny. Svět zapomněl na Filipa, protože na scénu přišel Alexandr. Filipova mohyla na královské nekropoli se změnila v bezvýznamný kopeček, na kterém se celá staletí pásly kozy. Dokud nepřišli archeologové a královskou nekropoli v Aigai neproměnili ve zcela jedinečné muzeum. Mimochodem, název Aigai znamená Město koz.

Muzeum ve Vergině bylo slavnostně otevřeno v r. 1993, o tři roky později se dostalo na Seznam světového kulturního dědictví Unesco. Jedná se o zcela výjimečnou stavbu a troufám si říct o nejkrásnější muzeum v Řecku. Jeho vznešená atmosféra se nedá popsat slovy, musí se zažít.

Celá stavba je koncipována jako replika starověkého tumulu, mohylového hrobu. Do podzemí umělého návrší vede dlouhá kamenná chodba. Vše je zařízeno tak, abychom ani na vteřinu nepochybovali, že právě vstupujeme do podsvětí. Prostor muzea je ponořen do tmy. Zlaté a stříbrné předměty nasvícené kužely světel vystupují ze stínů. Na stěnách jsou krásné barevné fresky, které zdobily hrobky králů. Nejkrásnější je věnována únosu Kory (Persefony) bohem podsvětí Hádem.

Kromě hlavní Filipovy hrobky, je součástí muzea malý chrám a další tři hrobky. V jedné byl pohřben Alexandr IV. Makedonský, syn Alexandra Velikého a baktrijské princezny Roxany. Další byla určena pro Alexandra Velikého, jenomže právě on v Aigai pohřben nikdy nebyl. Ale to není náš příběh...

V centru expozice je Filipova válečná zbroj zdobená zlatem. Opět nezbývá, než konstatovat, že jde o nejdražší zbroj, jaká byla v antickém Řecku vyrobena. Nejvíce pozornosti však přitahují zlaté pohřební schránky a taktéž zlaté pohřební věnce.

Možná vás napadne, že muzeum musí být odpudivě morbidní místo, ale opak je pravdou. I když jsme v samém srdci Hádovy říše, smrt po nás nesahá. Naši mysl povznáší přítomnost mocného krále. 

Hrobky samotné přístupné nejsou. Můžeme jen pokorně sejít po kamenných schodech k jejich uzavřeným dveřím. Paradoxem je, že hrobky mnohem méně významných členů královské rodiny byly vypleněny už ve starověku, avšak ta nejbohatší, Filipova, zůstala neotevřená až do r. 1977.

Nad dveřmi Filipovy hrobky je barevná freska zobrazující krále a jeho syna Alexandra při lovu. Spolu s malou slonovinovou bustou, které byla také nalezena ve Filipově hrobce, se jedná o jediná vyobrazení Alexandra pořízená před jeho smrtí. 

Prohlídkou muzea však návštěva královského města Aigai nekončí. Ještě musíme vidět jedno zajímavé místo. Z hlediska dějin to nejdůležitější. Od parkoviště před areálem se vydáme strmou silnicí do kopců nad Verginou. Silnice míjí nevýrazné pozůstatky dávno zničeného města a rozsáhlé dávné nekropole.

Po necelém kilometru uvidíme po levé straně prašný plácek a za ním travou zarostlé ruiny antického divadla. Místo, kde Pausanias zavraždil Filipa, označuje zaprášený kámen mezi drny. Jediné, co nás v tu chvíli napadá, že zde by měla stát Filipova socha nebo tragickou událost připomínat aspoň pamětní deska, že by divadlo mělo být zrekonstruované a hold velkému králi by měly vzdávat zástupy návštěvníků. Ale jedinou odpovědí nám je skličující ticho.

Výše nad divadlem leží ruiny Filipova paláce. Sídlo v Řecku nevídaných rozměrů a krásy pro Filipa navrhl architekt Pytheos. Muž, který se podílel na stavbě jednoho ze sedmi divů antického světa, mauzolea v Halikarnasu. Palác byl, stejně jako mauzoleum, pokryt mramorovou omítkou, takže se jeho stěny leskly jako by byly ze skla. Přepychová, doslova zářící budova, navíc postavená na vysokém návrší, byla nepřehlédnutelnou demonstrací Filipovy moci. Palác byl tak krásný, že jej Řekové dokonce považovali za druhou nejdůležitější stavbu po athénském Parthenonu. Ale jak už jsme řekli, dnes jsou z paláce jen nevýrazné zídky a pár mozaik na rozpraskaných podlahách. V areálu již mnoho let probíhá pečlivá rekonstrukce toho mála, co z paláce zbylo. Otevřít pro návštěvníky by se měl letos v létě.

Budete-li mít někdy cestu do severního Řecka, nezapomeňte se zastavit ve Vergině. Prožijete úžasný den ve společnosti jednoho z největších makedonských králů.

Užitečné informace:
Poloha: Severní Řecko
Měna: Euro
Doprava: placená dálnice A1, sjezd číslo 17 na dálnici A2, pak směr Veroia, sjezd číslo 14 Vergina; Museum of the Royal Tombs (GPS 40.4876383N, 22.3193308E)
Otvírací doba muzea: pondělí, středa až neděle 08.00 - 20.00 hod., úterý 12.00 - 20.00 hod.
Vstupné: 15 € / osoba, děti zdarma
Služby pro turisty: parkoviště zdarma, prodejna suvenýrů a certifikovaných kopií historických předmětů, občerstvení, toalety, celé muzeum je bezbariérové

Autor: Eva