Co musíte vidět v Římě, část první: antický Řím

Řím neboli Věčné město. Jeho historie se začala psát v polovině 8. století př. Kr. Založen byl nad řekou Tiberou, na sedmi pahorcích v nepříliš vábné krajině plné močálů. Během staletí Římané vybudovali nejen zcela výjimečné město, ale především říši, která nemá v lidské historii obdoby. Již ve starověku měl Řím přes milion obyvatel a stal se předobrazem moderních metropolí. Římská říše zabírala většinu tehdy známého světa. Řím se stal synonymem velikosti, moci a krásy, ale také krutosti, zvrhlosti a prostopášnosti.

Avšak Řím nebyl vždy mocnou metropolí. Na svém počátku byl bezvýznamnou osadou v horečnaté bažině, jejíž kultivace dala Římanům pořádně zabrat. Vše vyřešil až kanalizační systém zvaný Cloaca Maxima. Ještě dlouho po založení Říma byla většina budov dřevěných. Trvanlivější a dražší materiály byly vyhrazeny jen chrámům a veřejným budovám. Až v roce 14, když umíral první římský císař Octavianus Augustus, mohl se na smrtelném loži pyšnit tvrzením, že "převzal Řím ze dřeva a vrátil jej z kamene". Paradoxem je, že největší krásy Řím dosáhl ve 4. století, tedy zhruba sto let před definitivním pádem Římské říše. Většina občanů, kteří za celá staletí v antickém Římě žili, město v plné kráse nikdy neviděla.

Naštěstí historie Říma neskončila r. 476, kdy Germán Odoaker sesadil posledního římského císaře Romula Augusta, ale pokračovala dál. Řím se stal sídlem papežů a centrem křesťanského světa. Další rozkvět jej teprve čekal. Proto, když dnes Řím navštívíme, ohromí nás naprosto unikátní směs antických památek, renesančních paláců, působivých fontán a barokních kostelů, jimž dominuje monumentální katedrála Svatého Petra ve Vatikánu.

Pro poznávání Říma doporučuji si zakoupit tzv. Roma Pass. Zajistí vám nejen přednostní vstup na památky a do muzeí bez čekání v úmorných frontách, ale také získáte slevy na vstupném a možnost zdarma využívat městskou dopravu. Když si nebudete chtít pořizovat Roma Pass, pak si lze koupit alespoň kombinovanou vstupenku do Colossea, na Forum Romanum a na Palatin.

Výchozím bodem pro poznávání antického Říma je náměstí Piazza Venezia na úpatí kopce Kapitol, jednoho ze sedmi pahorků, na kterém bylo starověké město založeno. Právě pod Kapitolem začíná ulice Via dei Fori Imperiali. Širokou třídu vybudovanou na příkaz diktátora Benita Mussoliniho lemují pozůstatky císařských fór (Caesarova, Trajánova, Augustova, Nervova a Fora Romana) a sochy císařů, kteří fóra nechali postavit. Na opačném konci ji uzavírá nepřehlédnutelná budova Colossea. Třída Via dei Fori Imperiali je dlouhá necelý kilometr a v podstatě kopíruje starověkou ulici Via Sacra. Procházka po ní je jako cesta strojem času. Zejména večerní atmosféra, kdy jsou ruiny antických památek působivě nasvícené, je doslova magická.

Forum Romanum

Hlavní vstup z Piazza del Colosseo od Konstantinova oblouku, boční vstup z Via dei Fori Imperiali, otvírací doba v létě 8.30 - 19.15 hod., v zimním období 8.30 - 16.30 hod., vstupné 12 € (kombinovaná vstupenka na Forum Romanum, na Palatin a do Colossea), on-line rezervace vstupenek na odkazu:
https://www.coopculture.it/en/colosseo-e-shop.cfm

Forum Romanum je největší a nejstarší fórum (náměstí či veřejné prostranství) antického Říma. Půjdeme-li od Kapitolu směrem ke Colosseu, máme Forum Romanum po pravé ruce. Na rozdíl od císařských fór, která třídu Via dei Fori Imperiali obklopují, nebylo Forum Romanum založeno jedním panovníkem, ale vznikalo postupně v průběhu staletí. Nechcete-li platit vstupné, pak se stačí projít po Via dei Fori Imperiali, odkud máte Forum Romanum jako na dlani. 

Neméně působivý pohled na Forum Romanum je - opět zcela zdarma - z pahorku Kapitol. Jedna vyhlídka na Kapitolu je v těsném sousedství monumentálního oblouku Septimia Severa. Strmá ulice Clivius Capitolinus pak vede přímo kolem impozantních sloupů bývalého Saturnova chrámu.

Na druhou stranu, nenavštívit nejstarší a nejznámější fórum antického Říma a neprojít se mezi kouzelnými pozůstatky dávných chrámů a veřejných budov by byla velká škoda. Hlavní vstup je od Colossea. Chcete-li se však vyhnout nekonečným frontám, použijte ke vstupu na Forum Romanum boční vchod z ulice Via dei Fori Imperiali. Stanete přímo uprostřed antického světa, kde čas nic neznamená a ruch moderního světa je náhle neuvěřitelně daleko. Každá budova či aspoň to, co z ní zbylo, je označeno cedulkou, a tak dobře víte, na co koukáte.

Na obou koncích Forum Romanum uzavírají mohutné vítězné oblouky: u hlavního vchodu oblouk císaře Tita, postavený na památku úspěšného potlačení Židovského povstání v provincii Judea, pod Kapitolem oblouk Septimia Severa oslavující císařova vítězná tažení proti Parthům a Arabům.

Kromě již zmíněného Saturnova chrámu dominuje fóru především budova Římského Senátu (Kurie), pečlivě zrekonstruovaná, resp. znovu postavená, ve 30. letech 20. století.

Nejdůležitějším místem Fora Romana je kruhový Vestin chrám. V porovnání s jinými stavbami není nijak působivý, ale právě zde panenské kněžky Vestálky opatrovaly věčný oheň, a proto byl malý chrám jedním z nejposvátnějších míst starověkého Říma.

Pozůstatků chrámů, bazilik (starověkých veřejných budov, které nesmíme zaměňovat s pozdějšími křesťanskými kostely) a jiných důležitých staveb je na Foru Romanu mnoho. Některé z chrámů byly s nástupem křesťanství přeměněny na katolické kostely. Z Romulova chrámu se ve 4. století stal kostel Santi Cosma e Damiano. Pohanský chrám císaře Antonina Pia a jeho ženy Faustiny byl velmi bizarním způsobem přetvořen na kostel San Lorenzo e Miranda. Vznikla tak nejpodivnější stavba Říma, neboť barokní kostel byl bez jakékoli úcty k původní stavbě doslova vetknut do antického chrámu.

Při procházce Forem Romanem se nezapomeňte zastavit u Maxentiovy baziliky. Její gigantické oblouky nemůžete přehlédnout. Právě Maxentiova bazilika z r. 312 je poslední velkou stavbou pohanského Říma. Její stavbu zahájil císař Maxentius, ale dokončil ji jeho přemožitel Konstantin I. Veliký. Císař, který r. 313 Ediktem milánským vyhlásil svobodu vyznání, čehož nejlépe využili doposud pronásledovaní křesťané.

Palatin

Vstup z areálu Fora Romana (samostatný vchod není), otvírací doba v létě 8.30 - 19.30 hod., v zimním období 8.30 - 16.30 hod., vstupné 12 € (kombinovaná vstupenka na Forum Romanum, na Palatin a do Colossea), on-line rezervace vstupenek na odkazu: https://www.coopculture.it/en/colosseo-e-shop.cfm

Pahorek Palatin se vypíná přímo nad Forem Romanem. Nahoru vás vyvede klikatá cesta. Z Palatinu je nádherný výhled na Forum Romanum, na Colosseum a také na žalostné pozůstatky kdysi obrovitého závodiště Circus Maximus.

Podle pověsti vychovala na Palatinu vlčice bratry Romula a Rema, mýtické zakladatele Říma. Čistě na okraj: vlčice se latinsky řekne lupa. Jenomže stejně se v latině řekne také nevěstka. A tak možná šlo v legendě o ironickou slovní hříčku a jen bohové vědí, kdo slavné bratry na Palatinu ve skutečnosti vychoval.

Právě na Palatinu si stavěli císaři a bohatí římští patriciové svá sídla, jejichž pozůstatky zde můžeme obdivovat dodnes. K nejzachovalejším patří Liviin dům, jenž nepatřil nikomu jinému než "roztomilé" babičce císaře Claudia, jejíž "milé způsoby" okusil nejeden člen císařské rodiny. Ovšem římská smetánka neměla na Palatinu jen výstavní paláce, ale byly zde i lázně a stadion.

Colosseum

Piazza del Colosseo, otvírací doba v létě 8.30 - 19.15 hod., v zimním období 8.30 - 16.30 hod., počet návštěvníků omezen na 3 tis. denně, vstupné 12 € (kombinovaná vstupenka na Forum Romanum, na Palatin a do Colossea), on-line rezervace vstupenek na odkazu: https://www.coopculture.it/en/colosseo-e-shop.cfm

Přímo pod Palatinem, na konci třídy Via dei Fori Imperiali, leží nejznámější stavba antického Říma, proslulé Colosseum. Občas se můžete na různých webových stránkách věnovaných cestování dočíst, že jeho návštěva nestojí za námahu, neboť Colosseum je působivější zvenčí než zevnitř. Upřímně nechápu myšlenkové pochody těch, kdo jsou schopni takový nesmysl napsat. Teprve, až když projdete vstupní branou mezi mohutnými oblouky, vystoupáte širokým schodištěm a stanete na ochozu uvnitř arény, pak v plnosti pochopíte jak neuvěřitelnou stavbou Colosseum je.

Základy Colossea byly položeny mezi r. 70 - 72 za císaře Vespasiana na místě vypuštěného jezera bývalého Neronova paláce. Stavba byla dokončena o osm let později. Colosseum v r. 80 slavnostně otevřel Vespasianův syn, císař Titus. Jeho hlediště se čtyřmi ochozy bylo schopné pojmout 55 tisíc, podle některých zdrojů až 87 tisíc diváků. Zřejmě záleželo na tom, jak moc se zejména chudina v horních patrech natěsnala.

V Colosseu probíhaly nejen známé gladiátorské zápasy, ale i popravy zločinců a jiné krvavé kratochvíle, jejichž cíl byl jediný: zabavit lid, aby nedělal neplechu. Neboť, jak známo, kdo si hraje, nezlobí. Ostatně, proslulé římské rčení "chléb a hry" známe dodnes.

Po stavební a technické stránce je Colosseum neuvěřitelně promyšlenou stavbou. Každý sektor měl svůj vlastní vchod, a tak, kdyby náhodou došlo k potyčkám mezi "fanoušky", mohla být aréna vyklizena během několika minut. V podzemí byly instalovány stroje a výtahy dopravující zvířata i "účinkující" do arény. Říká se, že se v Colosseu odehrávaly také inscenované námořní bitvy. Je pravda, že arénu bylo možné napustit vodou, ale podle všeho se tak stalo jen jednou, a to právě v den slavnostního uvedení Colossea do provozu.

Aby diváci netrpěli slunečním žárem, disponovalo Colosseum zatahovací střechou - ano, čtete správně. Bylo-li třeba, důmyslný, snadno ovladatelný mechanismus umožnil roztáhnout nad hledištěm během chvilky stínící plachty. Ale Colosseum nebylo jen funkční, bylo také krásné, obložené mramorem a zdobené mnoha sochami. Bohužel, z této krásy se do dnešního dne nezachovalo nic, neboť po nástupu křesťanství byly pohanské hry zakázány a budova nenáviděné arény se stala vítaným zdrojem stavebního materiálu. Svou daň si na Colosseu vybrala i četná zemětřesení. Přítrž devastaci Colossea překvapivě učinil až papež Benedikt XIV., když v r. 1749 prohlásil amfiteátr za svaté místo, neboť v něm umírali křesťané.

Dnes je Colosseum hlavní turistickou atrakcí Říma. Pro jeho návštěvu doporučuji využít časné dopolední hodiny a hlavně, nemáte-li Roma Pass, zakoupit si vstupenku on-line. Jednak se vyhnete nekonečným frontám u pokladen, jednak vás nezaskočí fakt, že počet návštěvníků je regulován a odpoledne by vás do Colossea již nemuseli pustit. A také se vám při troše štěstí podaří pořídit fotky takřka bez lidí.

V sousedství Colossea stojí mohutný Konstantinův oblouk. Postaven byl r. 315 na památku vítězství císaře Konstantina nad svým spoluvládcem Maxentiem u Milvijského mostu. Není bez zajímavosti, že ačkoli Konstantin spojoval vítězství se zjevením Kristova kříže, na oblouku nenajdeme žádný křesťanský symbol. Naopak, řadu ozdob a reliéfů si Konstantin "vypůjčil" z památníků svých předchůdců.

Trajánovo fórum

Hlavní vstup z ulice Via Quattro Novembre 94, otvírací doba denně 9.30 - 19.30 hod., vstupné 15 €

Trajánovo fórum leží mezi pahorky Kapitol a Kvirinal, přímo naproti bombastickému památníku italského krále Viktora Emanuela. Půlkruhová, červenohnědá budova Trajánovy tržnice (Mercati di Traiano) je jednou z dominant Říma. V době svého otevření v r. 112 byla považována za jeden z divů antického světa.

Kaskádovitá budova na svazích pahorku Kvirinal dodnes převyšuje mnohem mladší budovy. V čase své slávy byla se 150 obchody doslova a do písmene prvním nákupním centrem světa. Dnes je v prostorách Trajánovy tržnice umístěno Muzeum císařských fór.

Nad Trajánovým fórem se vypíná mohutná věž Torre delle Milizie. Na první pohled vypadá jako nedílná součást starověkého komplexu, ve skutečnosti byla postavena ve 13. století. Více se o Trajánově tržnici dočtete v samostatném článku, ve kterém jsme se touto výjimečnou stavbou podrobně zabývali.

Na okraji Trajánova fóra stojí 40 m vysoký Trajánův sloup. Dříve na něm stávala socha císaře Trajána, později nahrazená sochou sv. Petra. Sloup je zdoben spirálovitým reliéfem zobrazujícím průběh vítězného tažení proti Dákům. Po smrti císaře Trajána byla urna s jeho popelem uložena pod podstavec sloupu. Uvnitř sloupu je schodiště, po kterém lze vystoupat až na vrchol. Bohužel, turistům není vstup povolen.

Pantheon

Náměstí Piazza della Rotonda, otvírací doba pondělí - sobota: 8.30 - 19.30 hod., neděle: 9.00 - 18.00 hod., vstup zdarma

Pantheon, nejzachovalejší antický chrám světa nenajdete na Kapitolu nebo na Foru Romanu, ale na zhruba 1 kilometr vzdáleném náměstí Piazza della Rotonda v římské čtvrti Pigna. Před osudem jiných pohanských chrámů, tedy před zničením, Pantheon zachránil fakt, že byl v 7. století přeměněn na kostel Panny Marie. Avšak v povědomí lidí stále zůstává Pantheonem, pohanským Chrámem všech bohů.

Zvenku vás Pantheon nejspíš nijak neuchvátí. Je to takové podivné uskupení zašlé hmoty s antickým průčelím, na němž se podepsal zub času. Zato interiér je ohromující. Hlavní chrámový prostor Pantheonu tvoří obrovitý kruhový sál o průměru 43,2 metrů zastřešený stejně vysokou kupolí z litého betonu. Šlo o první stavbu tohoto typu a je neuvěřitelné, že vydržela až do dnešních dní. Přes tisíc let držela rekord největší kopule na světě, který v 15. století překonala až katedrála ve Florencii.

Fakt, že byl Pantheon přeměněn na křesťanský kostel, má pro turisty jeden neodolatelný půvab: vstup je zdarma. Ale nejen proto si jeho návštěvu nesmíte nechat ujít. Pantheon byl výjimečný i v době antiky. Více o jeho historii a architektonické jedinečnosti se dočtete v našem článku, který jsme tomuto skvostu věnovali.

Prostranství před Pantheonem dominuje krásná barokní kašna vyšperkovaná pravým egyptským obeliskem. Náměstí Piazza della Rotonda lemují četné kavárny a restaurace se zahrádkami. Udělejte si čas, posaďte se do některé z nich, objednejte si vynikající italské espresso a vychutnejte si atmosféru výjimečného místa. Nakonec, kde jinde se octnete ve společnosti "všech bohů".

Andělský hrad

Vstup z ulice Lungotevere Castello na pravém břehu řeky Tibery, otvírací doba úterý - neděle: 9.30 - 19.30 hod., pondělí zavřeno, vstupné 14 €, on-line rezervace vstupenek na odkazu:
https://castelsantangelo.beniculturali.it/index.php?it/1/home

Andělský hrad leží na pravém, tedy opačném břehu řeky Tibery, než většina památek antického Říma. S druhým břehem jej spojuje Andělský most, původní most císaře Hadriána zrekonstruovaný architektem Berninim a opatřený barokními sochami andělů. Každý z nich drží v ruce předměty spojené s umučením Ježíše Krista.

Ačkoli Andělský hrad na první pohled vypadá spíš jako středověká pevnost, také on patří mezi památky antického Říma. Postaven byl v r. 139 jako mauzoleum císaře Hadriána. Vrchol kruhové budovy pokrýval cypřišový háj s malým chámem uprostřed, nad nímž se tyčila obrovitá císařova socha. V mauzoleu byl pohřben nejen Hadrián a jeho manželka, ale také další římští císaři, například známý Marcus Aurelius a jeho povedený synáček Commodus, Septimius Severus, jehož oblouk jsme obdivovali na Foru Romanu, a nebo Caracalla, který dal Římu největší a nejkrásnější lázně.

V průběhu staletí byl Andělský hrad přeměněn napřed na pevnost s vězením začleněnou do Aureliánových hradeb, později na rezidenci papežů, v níž hledali útočiště v dobách válek a nepokojů. Vatikán spojuje s Andělským hradem úniková cesta zvaná Vatikánská chodba. Vybudovaná byla v r. 1277 a nejeden papež ji v případě nouze moc rád využil.

Jméno dala Andělskému hradu socha Svatého archanděla Michaela umístěná na jeho vrcholu namísto sochy císaře Hadriána. Archanděl Michael se podle legendy nad Andělským hradem sice zjevil již r. 590, ale současná bronzová socha pochází až z 18. století.

Na jednom z ochozů je malá kavárna, odkud se můžete kochat pěkným výhledem na řeku Tiberu s Andělským mostem a na nedaleký Vatikán s katedrálou Svatého Petra. Ale nejkrásnější pohledy na město se vám otevřou až z Andělské terasy na samém vrcholu hradu.

Caracallovy lázně

Via Antonina, zastávka autobusu Terme di Caracalla, otvírací doba pondělí 9.00 - 14.00 hod., ostatní dny 9.00 - 18.30 hod., vstupné 6 €

Jednou z méně známých památek antického Říma, a přece velmi působivou, jsou Caracallovy lázně (Terme di Caracalla). Leží zhruba 2,5 km od Colossea, pod pahorkem Caelius. Turisté je příliš nevyhledávají, ačkoli se jednalo o největší a nejkrásnější lázně antického Říma. Postaveny byly v r. 217 císařem Caracallou. Byly schopné pojmout až tři tisíce návštěvníků a jednalo se doslova a do písmene o akvapark starověku. Oblouky centrální budovy dosahovaly neuvěřitelných 44 metrů.

Dnes jsou ruiny Caracallových lázní obklopeny zeleným parkem. Díky malému zájmu turistů jsou oázou klidu. Procházka mezi jejich působivými pozůstatky je v porovnání s jinými přelidněnými lokalitami nadmíru příjemným zážitkem. Více o Caracallových lázních se dočtete v článku, který jsme tomuto krásnému místu věnovali.

Pompeiovo divadlo

Ulice Via di Grotta Pinta, poblíž náměstí Campo di Fiori

Je 15. března r. 44 př. Kr. a skupina spiklenců v čele s Marcem Iuniem Brutem se rozhodne zavraždit římského vojevůdce a diktátora Gaia Julia Caesara. Muže, kterého obdivujeme dodnes. Stalo se tak v Pompeiově divadle, v němž provizorně zasedal římský Senát, neboť původní budova byla právě v rekonstrukci.

Bohužel, dnes z Pompeiova divadla nenajdeme v Římě vůbec nic. Místo, kde došlo k této pro římské dějiny tak důležité události, je dnes docela obyčejnou, poněkud omšelou uličkou nedaleko náměstí Campo de Fiori, do které běžný turista vůbec nezavítá.

Caesarovu smrt na Via di Grotta Pinta dnes nic nepřipomíná. Není zde ani malá pamětní cedulka. Dokonce zde již dávno nestojí ani Pompeiovo divadlo. Všímavější návštěvník se snad jen podiví nad zvláštním půlkruhovým tvarem oprýskaného činžáku, který kopíruje původní kruhový tvar divadla. Přesto, máte-li rádi historii antického Říma, pak si místo Caesarovy smrti nesmíte nechat ujít.

• Co musíte vidět v Římě, část první: antický Řím
• Co musíte vidět v Římě, část druhá: křesťanský Řím
• Co musíte vidět v Římě, část třetí: náměstí, fontány, muzea a jiné zajímavosti

Užitečné informace:

Poloha: Itálie, Řím
Měna: Euro
Doprava do Říma: linkový let, cena zpáteční letenky od 3 tis. Kč, délka letu necelé dvě hodiny
Doprava po Římě: hromadná doprava (metro, autobusy)
Doporučuji zakoupit tzv. Roma Pass: časově omezenou kartu, která zahrnuje dopravu po Římě zdarma, přednostní vstup a řadu slev na vstupném na památky a do muzeí, více informací na adrese https://romapass.it/en/the-cards/

Autor: Eva