Dion, město vládce řeckých bohů

Na planině mezi mořem a strmými svahy pohoří Olymp leží pozůstatky starověkého Dionu, města zasvěceného vládci řeckých bohů. První Diův oltář stál na místě pozdějšího města od nepaměti. V zeleném údolí u řeky Vaphyras byl vztyčen na paměť spojení Dia s nymfou Thyio. Jejich syny byli Magnetes a Makednos. Právě druhý z nich se stal otcem všech Makedonců. Proto byl Dion jejich posvátným místem plným chrámů, svatyní a okázalých veřejných budov. 

Samotnou řeku Vaphyras dávní obyvatelé Dionu považovali za božstvo. Část jejího toku vede v podzemí, ale prý to tak nebylo vždy. Vaphyras je řeka, ve které si opilé ženy, jež v hněvu zabily zpěváka Orfea, smyly z rukou jeho krev. Zděšená řeka se raději skryla do podzemí, neboť nechtěla mít s ohavným zločinem nic společného. Na povrch její tok znovu vystupuje až v posvátném Dionu. 

Největšího rozmachu Dion dosáhl za vlády Filipa II. Makedonského a jeho syna Alexandra. V jejich době se stal náboženským centrem Makedonie a získal monumentální podobu. Alexandr v r. 334 př. Kr. shromáždil před tažením do Persie v Dionu svou armádu a přinesl vládci bohů velkolepou oběť. Po vítězství nad Peršany u Gráníku zde nechal instalovat dvacet pět soch padlých makedonských jezdců. Autorem bronzových válečníků byl Lysippos, současník Praxitelův a jeden z největších řeckých sochařů.

Pozdější Alexandrův nástupce Kassandros obehnal v letech 306 - 304 př. Kr. Dion pevnými hradbami a obohatil město o mnoho nádherných budov. V době největší slávy měl Dion patnáct tisíc obyvatel, což na tehdejší poměry nebylo vůbec málo. O další rozšíření a zvelebení Dionu se postarali Římané. Městu dali velkolepé lázně o rozloze čtyř tisíc metrů čtverečních. Podlahy římských domů dodnes zdobí krásné barevné mozaiky. Bohužel, Římané nejen stavěli, ale také kradli. Sochy jezdců padlých u Gráníku nechal r. 148 př. Kr. praetor Mettelus odvézt do Říma.

Město prožilo několik období úpadku a rozkvětu. Po nástupu křesťanství se v 5. století se stalo sídlem biskupa. Po sérii velkých zemětřesení a povodní však bylo opuštěno a zapomenuto. Na světlo světa vynesla památky a poklady Dionu až v průběhu 20. století moderní archeologie. Práce v areálu nejsou zdaleka u konce, archeologický průzkum probíhá v Dionu dodnes.

Pozůstatky antického Dionu leží v rozlehlém, hezky udržovaném parku, jehož důkladná prohlídka zabere celý den a ke konci je už velmi úmorná. Proto si ukážeme jen nejdůležitější místa, která si při návštěvě Dionu nesmíme nechat ujít. Při pohledu na rozvaliny chrámů, svatyní, divadel a dalších veřejných budov si snadno uděláme představu o velkoleposti antického Dionu. 

Park však není jen pustým archeologickým nalezištěm, ale také zajímavou přírodní lokalitou. Roztomilou zajímavostí jsou malí suchozemští krabi, kteří nám budou dělat na procházce společnost. 

Cesta od hlavního vchodu nás přivede na první důležitou křižovatku. Odbočíme doprava k chrámu bohyně úrody Deméter, Asklepiově svatyni a velkému řeckému amfiteátru. Demétřin okrsek ze 4. století př. Kr. je komplexem několika budov, jenž zahrnoval řecké a římské chrámy a dokonce pekárnu. U chrámu boha lékařství Asklepia vybudovaném ve stejném století archeologové objevili pozůstatky toalet. Dokazují, že nemocní sem nepřicházeli jen kvůli krátkým modlitbám, ale trávili v chrámu mnoho dní. Asklepios k nim promlouval ve snech a sděloval jim způsob léčby.

Helénistické divadlo leží stranou hlavní cesty uprostřed velké louky, kde jej nemůžeme přehlédnout. Má krásnou polohu v otevřené krajině. Působivé pozadí mu dělá masiv pohoří Olymp. Původní kamenné hlediště ze 3. století př. Kr. je však zakryté moderními dřevěnými lavicemi, neboť amfiteátr je dodnes používán k nejrůznějším kulturním akcím. Pak pokračujeme dál ke svatyni Dia Olympského a k římskému divadlu.

Od římského divadla se vydáme zpět. Nepůjdeme však stejnou trasou, na rozcestí zvolíme cestu vedoucí vpravo podél řeky až k chrámu Dia Hypsista neboli Dia Nejvyššího boha. Chrám zdobí sochy orlů, neboť orel je symbolem Dia.

U chrámu Dia Hypsista opět odbočíme doprava, kde se před námi otevře okrsek se svatyní egyptské bohyně Isis. Svatyně postavená ve 2. století je nejmladším chrámovým okrskem v Dionu. Koncipována je jako staroegyptský chrám ležící na břehu Nilu. Svatyni obklopují posvátné tůně. Nechybí ani typické nilské rákosí, které je tak často zobrazované na staroegyptských reliéfech. Nad mokřady a skrze ruiny svatyně vede visutý chodníček.

Od Isidiny svatyně se vrátíme zpět na hlavní křižovatku. Protože přicházíme z opačné strany zahneme opět doprava nikoli doleva. Nyní musíme vyjít ven z areálu a přes silnici vstoupit do jeho druhé části. Půjdeme po cestě stále rovně a na první křižovatce odbočíme doleva, kde si prohlédneme římské stavby ze 2. století. Malý odeion pojmul jen čtyři sta diváků, zato jeho podlahy zdobí barevné mozaiky. 

Sousední velké římské lázně disponovaly několika bazény s různě teplou vodou. Samozřejmostí bylo podlahové vytápění. Součástí lázní byly také obchody,  veřejné toalety a místnosti určené k uctívání Asklepia. V blízkosti lázní můžeme obdivovat zbytky kdysi mohutných Kassandrových hradeb.

Areál zahrnuje ještě spoustu dalších objektů včetně makedonských hrobek, soukromých domů a raně křesťanských staveb. Nejkrásnějším domem je tzv. Dionýsova vila s barevnou mozaikou hlavy bájné Medusy. Přístupné jsou také pozůstatky římského tržiště a Praetoria, budovy sloužící k ubytování římských úředníků, vyslanců, ale i běžných návštěvníků. Stejně jako ostatní veřejné budovy, také Praetorium bylo vybaveno toaletami, ze kterých podzemní stoka proudem vody odváděla opad z města.

Dion byl vždy velmi dobře zásobován vodou. Z pět kilometrů vzdálené řeky Helikon ji přivádělo do města podzemní potrubí a také visutý akvadukt. Město disponovalo velkou cisternou a několika dalšími studnami. Bohužel, právě blízkost řek Helikon a Vaphyras, které město několikrát zaplavily, a série zemětřesení se staly Dionu osudným.

Na jižním okraji moderní vesnice Dion leží Archeologické muzeum. Na rozdíl od areálu není nijak velké, zato jeho sbírky jsou hezky uspořádané. Muzeum shromažďuje předměty nalezené ve starověkém Dionu. Prohlédneme si zde vznešené sochy bohů a hrdinů řeckých bájí, sbírku zlatých mincí i obyčejné předměty každodenní potřeby. Muzeum také opatruje unikátní bronzové hydraulické varhany. Pocházejí ze 2. století a jsou nejstarší na světě.

Vedle muzea je budova nazvaná Archaiothiki. Postavená byla speciálně kvůli vystavení Dionýsovy mozaiky. Nad mozaikou je galerie s ochozem, ze kterého si můžeme nádhernou mozaiku prohlédnout shora a ještě více obdivovat neuvěřitelnou zručnost antických umělců.

Užitečné informace:
Poloha: Severní Řecko, kraj Pieria
Měna: Euro
Doprava: placená dálnice A1, sjezd číslo 78 směr Dion, GPS 40.1734797N, 22.4912164E
Otvírací doba areálu: duben - říjen 8.00 - 20.00 hod.
Vstupné: 8 € / osoba
Otvírací doba muzea: pondělí 12.30 - 19.00 hod., úterý - neděle 8.00 - 19.00 hod.
Vstupné: 2 € / osoba
Služby pro turisty: parkoviště zdarma, toalety, prodejna suvenýrů, občerstvení

Autor: Eva