Lucca, středověké město v Toskánsku

Starobylé uličky se proplétají jedna s druhou, aby vyústily na náměstí s kostely, jejichž barevné fasády připomínají vzory drahých látek. Uprostřed města se tyčí k nebi vysoká věž a na jejím vrcholu rostou duby. Nejde o výjev z pohádky, ale o středověké město Lucca v italském Toskánsku.

Lucca leží pár kilometrů severně od Pisy, města proslulého Šikmou věží. Pisa má pravidelné letecké spojení s Prahou, přičemž vlaky mezi Luccou a Pisou jezdí od rána do pozdního večera každou zhruba půl hodinu. Na prohlídku samotné Pisy stačí jeden den, proto je Lucca skvělým místem pro další výlet. Nádraží je v Lucce jen kousek od hradeb starého města. Stačí ujít pár kroků a jsme přímo v centru.

Skrze hradby projdeme bránou Porta San Pietro. Opevněný střed města je poměrně malý, proto jsou všechna zajímavá místa v docházkové vzdálenosti. 

Jen kousek od brány Porta San Pietro stojí velkolepá katedrála svatého Martina (Cattedrale di San Martino). Přehlédnout ji opravdu nemůžeme. Její dvoubarevná zvonice se tyčí do výšky šedesáti metrů. Základní kámen věže byl položen ve 12. století. Dokončena byla o zhruba sto let později. Celkem sedm zvonů bylo na vrchol věže postupně instalováno od konce 13. do 14. století.

Katedrála je třílodní bazilikou s dvoulodním transeptem. Kostel byl založen v 6. století svatým Fredianem a již v 8. století byl povýšen na katedrálu. Současná podoba kombinuje románský a gotický styl.

Zajímavostí katedrály v Lucce je bohatě zdobená fasáda, která paradoxně patří k nejstarším stavebním prvkům budovy. Obvykle je fasáda tím posledním, co je postaveno. Zde je tomu naopak. Stavitelé vytvořili fasádu jako první a až později "dovnitř" dostavěli baziliku. Dalším neobvyklým prvkem je absence denního světla v bočních lodích. Kompletně byla katedrála dokončena až v 17. století. Její interiér zdobí krásné malby a barevné mozaiky.

Od katedrály se vydáme uličkami k věži Guinigi (Torre Guinigi). Stojí na rohu ulic Sant'Andrea a via delle Chiavi D'Oro. Věž postavená ve 14. století je 45 metrů vysoká a nahoru vede 232 schodů. Na vrcholu věže se překvapivě nachází zahrada se vzrostlými duby. O důvodu, proč duby rostou právě zde, kolují různé teorie. Jedna z legend říká, že zahrada je symbolem znovuzrození. Prý se zde zjevuje duch zesnulé paní Ilarie, manželky bohatého bankéře a obchodníka Francesca Guinigiho, kterému patřila nejen věž, ale také několik honosných paláců v Lucce. Věž Guinigi se stromy je symbolem města.

Další zastávkou je Piazza dell'Anfiteatro. Pozoruhodné náměstí, které svým tvarem kopíruje dnes již neexistující římský amfiteátr. Na náměstí lze vstoupit pouze čtyřmi průchody skrze domy, které ho obklopují. Jeden z těchto průchodů je původním vchodem, kterým se vstupovalo do starověkého amfiteátru. Plocha dnešního náměstí je zvednutá tři metry nad bývalou arénou. 

Římský amfiteátr z 1. století po Kr. měl padesát čtyři oblouků. Využíval se zejména pro gladiátorské hry, ale také pro různá představení. Do jeho hlediště se vešlo až deset tisíc diváků. Dnes z něj však zbyl už jen oválný tvar náměstí a sem tam viditelné nevýrazné pozůstatky starověkých stavebních prvků v okolních budovách. Dnešní podobu získalo náměstí po rozsáhlé přestavbě v 19. století. 

Piazza dell'Anfiteatro je velmi malebným místem. Po jeho obvodu je mnoho restaurací se zahrádkami. Přepadne-li vás v Lucce hlad, pak doporučuji oběd právě zde. Náměstí má krásnou atmosféru.

Z náměstí vyjdeme severním průchodem a vydáme se na Piazza San Frediano. Jeho dominantou je kostel svatého Frediana (Basilica di San Frediano). Průčelí trojlodní baziliky zdobí obrovská zlatá mozaika Nanebevstoupení Krista Spasitele ze 13. století. Základy kostela byly položeny již v 6. století, konečnou podobu získala románská bazilika až v průběhu 12. století. Interiér je vytvořen z bílého mramoru. Některé sloupy podpírající oblouky lodí pocházejí z bývalého římského amfiteátru, jehož pozůstatky leží pod náměstím Piazza dell'Anfiteatro.

Poslední zastávkou je kostel San Michele in Foro. Fasádu románské baziliky postavené v 11. století na místě bývalého římského fóra tvoří zaslepené arkády. Na vrcholu průčelí stojí čtyřmetrová socha svatého archanděla Michaela. Legenda říká, že jeden z jejích prstů zdobí velký diamant. Na pravém rohu průčelí je socha Madonny ze 14. století vytvořená jako projev díků za konec morové epidemie. Na rozdíl od bohaté fasády je interiér trojlodní baziliky překvapivě strohý. Vedle příčné lodi (transeptu) stojí zvonice vybudovaná ve 12. až 14. století.

I když vše zajímavé projdeme v Lucce (podobně jako v Pise) za jediný den a město není tak honosné jako Řím, Benátky nebo Florencie, jeho návštěva je příjemnou zastávkou na cestách po italském Toskánsku.

Užitečné informace

Poloha: Itálie, Toskánsko
Měna: Euro
Doprava: letadlem Praha – Pisa, cena letenky od cca 369 Kč; každých 5 minut kyvadlový vlak na hlavní nádraží v Pise, odjezdy z letiště v Pise mezi 6.53 a 21.03 hod.; odjezdy vlaku z Pisy do Luccy každých cca 20 až 30 minut od 6.00 do 22.00 hod., cena 3.90 € / osoba, automaty na zakoupení jízdenek jsou na letišti a na nádraží
Otvírací doba, vstupné:
Cattedrale di San Martino: pondělí až pátek 9.30 až 17.00 hod., sobota 9.30 až 18.00 hod., neděle 12.00 až 18.00 hod., vstupné 3 € / osoba
Torre Guinigi: denně 10.00 – 16.00 hod., vstupné 6 € / osoba, vstupenky je kvůli velkému zájmu nutné předem rezervovat on-line
Basilica di San Frediano: denně 9.30 – 17.30 hod., vstupné 3 € / osoba
Bazilika San Michele in Foro: otevřeno po celý rok 24 hodin denně, vstup zdarma

Autor: Eva